Filipe, klasická otázka: jak ses k dragu dostal?

Vždy jsem byl kreativní člověk. V pubertě jsem šil kostýmy na cosplay, věnoval se tanci, pak zase experimentoval s make-upem. Byla toho spousta. A pak mě to napadlo: Proč to všechno nedat dohromady? Bylo to jako najít zkratku ke všemu, co miluji. Tak vznikla Finiji. Bylo to, jako bych se konečně osvobodil. Najednou jsem mohl být tím nejbláznivějším a nejkreativnějším já, jaké si dokážu představit.

Co pro tebe drag znamená?

Moje vystoupení jsou pro mě velmi osobní vyjádření mých pocitů. Často je to o odvázání se, uvolnění. Drag je pro mě hodně o sebevyjádření. Jsem na scéně a neřeším, co si ostatní myslí, v tu chvíli jsem to já. Někdo kdysi řekl, že drag queens jsou roztleskávačky LGBT komunity, a já s tím naprosto souhlasím. Je to o tom ukázat lidem, že je v pořádku být jiný, že je v pořádku být sám sebou. A když vidím, jak se lidé na mých vystoupeních usmívají a cítí se dobře, vím, že dělám něco smysluplného. Často mluvíme o věcech, o kterých se lidé bojí mluvit nebo o nich mluvit nechtějí. Ve svém životě jsem hodně přímý a otevřený člověk. Jako Finiji umím jít ještě o kousek dál.

Je Finiji tvé druhé já, nebo je to přímo tvá součást?

Finiji byla zpočátku mým únikem, mým uměleckým alter egem, které mi dovolilo být tím, kým jsem vždycky chtěl být. Byla jako klíč, který odemknul dveře do mého vnitřního světa. Díky ní jsem se naučil přijímat sám sebe se všemi svými zvláštnostmi. Dnes už je pevnou součástí mého života. Je svým způsobem zrcadlo, kde vidím svou odvážnější a kreativnější stránku. Ačkoliv jsou Filip a Finiji na první pohled naprosto odlišní, jsme dvě strany téže mince. Finiji je ta, která křičí na akcích „jedem!“ a před publikem vypustí duši, Filip si sedne doma k televizi a cpe se řízkem a brambůrky. Tohle vyvážení mi naprosto vyhovuje.

Co na Finiji říká tvá rodina a přátelé?

Většina mých přátel byla s Finiji v pohodě a přijali ji. Neříkám, že jsem o pár z nich nepřišel. Beru to ale tak, že to nebyli ti praví přátelé. S rodinou to bylo trochu náročnější. Maminka s tím určitou dobu bojovala. Vždy ale byla naprosto podporující člověk. A za to má můj obrovský obdiv a jsem jí za to vděčný.

Setkáváš se někdy s negativními reakcemi okolí?

Naštěstí to není příliš časté. Kvůli úspoře času jezdím na vystoupení většinou již namalovaný. Používám taxi a nejčastěji MHD. Kolegyně mi říkají MHD Queen. Nejčastěji se setkávám s tím, že se někdo zvláštně dívá. Jednou se mi stalo, že na mě na ulici pán plivnul s tím, že jsem odpad. To jsem na něj začal hodně ječet a on utekl. Dvoumetrovou ženskou prostě nechceš naštvat.

Máš nějaké vzory, kterými se inspiruješ?

Finiji je mix různých inspirací a poskládaných střípků nápadů. Obdivuji mnoho drag queens, které jsou v oboru již dlouhá léta. Jejich odvaha, kreativita a schopnost bavit publikum mě hodně motivují. Díky nim jsem překonal mnoho svých strachů a začal více důvěřovat sám sobě. Dnes se snažím i já inspirovat ostatní a ukázat jim, že být sám sebou je to nejlepší, co pro sebe mohou udělat.

Finiji již získala několik ocenění. Jaké jsou její další plány?

Ano, vyhrál jsem např. Miss Drag 2023, získal jsem jednoho z gay Oskarů, zasedám v porotě česko-slovenské Miss Drag. Samozřejmě, naprostým snem by byla účast v RuPaul's Drag Race. To je však věc, která je nesmírně náročná nejen obrovskou konkurencí, ale také finančně. Spoustu kostýmů si šiji sám, a i tak přijdou na tisíce korun. K tomu je třeba připočítat paruky a jejich styling. To někdy vyžaduje třeba i 20 hodin práce a opět je to otázka tisíců. A člověk si nevystačí se třemi kostýmy. Když se vrátím k té Drag Race, tam už se člověk pohybuje v řádu statisíců, často i přes milion korun. Proto to zatím zůstává v oblasti snů. Občas umím být i skromný, proto je mým přáním vystupovat v mých vysněných krásných a efektních kostýmech, které si nebudu muset dělat já, budu je pouze nosit….(smích).

Dá se dragem u nás uživit?

Byl bych moc rád, kdyby se pro mě stal drag „full time job“. Je pravda, že znám pár lidí, pro které to v České republice práce na plný úvazek je. Nejčastěji jsou to ti, kteří vystupují v travestie kabaretech. To ale znamená opravdu hodně pracovat, často vystupovat i mimo Prahu, mít na kontě třeba dvě stovky show ročně.

Drag a travestie sice vychází ze stejného zakladu, protože drag je na světě již od 17. století. Společným aspektem je to, že oboje vyžaduje obrovskou dávku odhodlání. Je potřeba neustále investovat do kostýmů, make-upu, a samozřejmě do sebe sama. Chci co nejvíce vystupovat, inspirovat lidi, tvořit něco výjimečného. Je mi jasné, že to bude dlouhá cesta. Je potřeba si budovat fanouškovskou základnu, spolupracovat se spoustou lidí a být neustále kreativní. Takže, abych odpověděl na otázku přímo: ano, dragem se u nás dá uživit, ale není to jednoduché.

Vystupuješ často nejen na akcích pro širokou veřejnost, ale i pro různé komunity v rámci LGBTQ+

Miluji dělat show pro širokou veřejnost a bavit ji. Vystupuji v rámci různých festivalů, na pravidelných i nepravidelných akcích, soukromých parties, moderuji např. karaoke večery, je toho spousta. Na akcích zaměřených na LGBTQ+ komunitu a její subkultury mě baví, že je to pro lidi, kteří se rozhodli být někým, kým chtějí být a nestydí se za to. V těchto komunitách se cítím dobře.

Snažím se být i aktivistou. Spolupracuji úzce s Prague Pride a Most Pride, snažím se navázat spolupráci s různými spolky. Zúčastnil jsem se i několika protestních akcí. Chci bojovat za to, aby si každý mohl dovolit být otevřeně tím, kým je. Ať se to týká duševního zdraví, přijetí širokou společností nebo identity. Mým celoživotním mottem je: „Narodili jsme se jako originál, neumírejme jako kopie.“

Co je to Drag

Drag queen je umělecký termín, který označuje muže / ženy, kteří se oblékají a vystupují jako extravagantní, překypující osobnosti s výrazným důrazem na ženskou / mužskou genderovou prezentaci. Jsou to profesionální umělci, kteří prostřednictvím svého vystupování, stylu a estetiky přinášejí zábavu, radost a zaujetí divákům.

Připravil Jirka