Diskriminace, ať už založená na rase, pohlaví, postižení, sexuální orientaci a jiných faktorech, může být významným zdrojem stresu. V souvislosti s tím může být diskriminace spojena s nárůstem rizika mnoha zdravotních problémů spojených se stresem.

Jedním ze zdravotních problému, který má silnou spojitost mezi diskriminací a stresem, je obezita. Rasové menšiny v USA, které čelí diskriminaci ve vyšší míře, trpí častěji obezitou nebo zdravotními potížemi s ní spojenou. Ale jestli může diskriminace vést přímo k rozvoji obezity není ještě velmi dobře prokázáno.

V nové studii analyzoval výzkumný tým vedený Dr. Arpanou Guptou z Univerzity v Kalifornii v Los Angeles mozkovou aktivitu a látky produkované ve střevech, aby se podíval blíže na jejich souvislost. Výzkumníci vybrali 107 dobrovolníků z jejich místní komunity. Posoudili zkušenosti s diskriminací na základě odpovědí na sérii otázek. Podle nich byli účastníci rozděleni na skupinu s vysokou a malou zkušeností s diskriminací.

Všichni účastníci poté podstoupili zobrazení mozku, při kterém jim ukazovali obrázky nezdravých a zdravých jídel. Také se jich ptali, jak moc by si přáli uvedená jídla sníst. Lidé ze skupiny s vysokou mírou diskriminace měli vyšší mozkovou aktivitu na všechny obrázky jídla, zvláště toho sladkého a nezdravého, ve srovnání se skupinou s nízkým stupněm diskriminace.

Mozkové oblasti, kde tato aktivita narůstala, zahrnovaly ty, které jsou začleněny do zpracování odměn a cvičení sebekontroly. Lidé ve skupině s vysokou mírou diskriminace také vyjadřovali větší ochotu sníst nezdravé jídlo, které jim bylo ukázáno.

Dvě látky příbuzné glutamátu byly nalezeny v podstatně vyšších hladinách ve střevech osob ve skupině s vysokou diskriminací. Glutamát je nervový přenašeč – látka, která pomáhá nervovým buňkám komunikovat. Vysoké hladiny těchto látek byly spojeny se zánětem a obezitou. Glutamát hraje také roli v odpovědi na mozkové podněty. Vyšší hladiny těchto látek ve skupině s vyšší diskriminací byly spojeny s větší reakcí účastníků na potravinové podněty.

„Naše výsledky ukazují, že komunikace mezi mozkem a střevem se může měnit v odpovědi na probíhající zkušenost diskriminace. To může ovlivnit výběr jídla, touhu po něm, fungování mozku a přispět ke změnám ve střevní chemii, která hraje roli ve stresu a zánětu,“ řekla Gupta. „Tyto změny mohou nakonec zapříčinit, že lidé vystavení diskriminaci jsou náchylnější k obezitě a s ní souvisejícími poruchami.“

Zdroj: https://www.poz.com/article/discrimination-may-lead-unhealthy-gutbrain-changes

Připravila Veronika